Oddálení ejakulace je nesmysl. Vždyť je vrchol. Ne nadarmo se tomu říká vyvrcholení.“ Takhle se kamarád rozohnil, když jsem mu řekl, že existují pilulky, jež brzdí výron spermatu. „Proč, můžeš mi prozradit proč?“ ptal se nechápavě. Otázku jsem tušil, takže odpověď jsem měl prozíravě nachystanou. Protože sice oddálíš vyvrcholení, ale prodloužíš rozkoš. A to nejen sobě. Co uděláš do deseti minut po vyvrcholení? Usneš. A partnerka? Sklopil oči a mlčel. Věděl, že jeho celoživotní lásku Haničku znám, stejně tak jako historky z dob, kdy se jí snažil „sbalit“. Trvalo to měsíce, spolu už jsou roky.

 

Nic mi není po tom, jak jim to klape v posteli, ale z vlastní zkušenosti vím, že postkoitální únava (ano, tohle je oficiální lékařský termín, mám ho ze skript) je opravdu unavující. Zatímco žena si umí ještě téhož večera představit mnohé opakování, druhé, neřkuli třetí repete je pro většinu mužů vlastně až nepříjemná představa. Jsou přece tak unavení.

Mám jiného kamaráda, nebudu ho jmenovat, co kdyby někdy tento text četl. Před mnoha lety se dal dohromady s dívkou, která sex milovala. Kdykoliv, kdekoliv a s trochou nadsázky řečeno, i s kýmkoliv. Prostě nymfomanka. Tiše jsme mu záviděli, protože jsme byli mladí, nezkušení, někteří z nás tak maximálně políbení. O co víc jsme nevěděli, o to víc jsme si představovali. Lákali jsme z něj noční zážitky a podrobnosti. A dostalo se nám informací, které jsme vlastně ani nechtěli vědět.

 

„Pánové,“ řekl zkušeně po čtrnáctidenní známosti, která v sobě skrývala i čtrnáct vysilujících nocí, „tohle fakt nechcete zažít. Já už pár hodin po půlnoci, odpadl, podle mě jsem regulérně omdlel vysílením, a když jsem se probral, ona na mě pořád obkročmo seděla a snažila se ho třením probrat k životu. Tohle se fakt nedá.“ Svoje slova myslel vážně, za pár dalších týdnů se rozešli. A my mu někteří dodnes závidíme to, jak rychle a intenzivně ho uvedla do praktického sexuálního života. Zatímco my ostatní své své zkušenosti sbírali po střípcích a dlouhodobě. Někdy vášnivě a někdy, přiznejme si to, přišel místo zážitku pěkný trapas v podobě předčasné ejakulace.

 

Jasně, že dnes se nám to mluví. Kteří z tehdejší party mají za sebou rozvod či dva a ti nejzkušenější stovky sexuálních zkušeností z desítkami partnerek. Jiní zakotvili po několika vztazích a jeden z nás dokonce zůstal s první, podle něj životní láskou, už desítky let. Vyhovují si, ví jak na sebe, co se komu líbí a čemu je lepší se vyhnout. A samozřejmě, co si vzájemně dopřát a jak nejvíce si jeden druhého užít.

 

Sex je oslavou života a kdo tvrdí, že ne, ten to nikdy nezkusil. Život v celibátu by pro mě byl jako život ve vězení. Dá se to, ale moc smyslu to nemá. Ovšem druhá strana, ta krásnější polovina lidstva to má stejně, ne-li intenzivnější. Jenže pokud chlap vzápětí po vyvrcholení usne, tak mají docela smůlu. Takže oddálení ejakulace je vlastně jediným způsobem, jak prodloužit rozkoš oběma. A přiznejme si, že přerušovaná soulož sice tenhle důsledek má, ale není to ono. Vlastně je to podobné, jako kdybyste si dopřáli zmrzlinu, hrozně moc chtěli další, ale museli čekat než stroj vyrobí další dávku. Stroj by sice hmotu namrazil a připravil k použití, ale ta doba čekání byla k nepřečkání. Mnohem lepší by bylo, kdyby mrazil a dodával „touhu“ průběžně, jen s menší intenzitou. A pořádná dívka by přišla nakonec a vystačila by pro oba.

 

Možná přijde někomu nevhodné přirovnávat vášeň ke zmrzlině, ale bavíme se přece o spokojenosti na obou stranách. Možná bychom si to my chlapi, spokojeni a unaveni vlastním výkonem, měli občas uvědomit a zpomalit. Chceme přece zůstat milováni a být milovaní, ne?